VaV Projekty

VaV projekty

ČERPÁNÍ DOTACÍ V RÁMCI PROGRAMU OP PIK
Projekt
INFRAČERVENÁ SPEKTROSKOPIE
je spolufinancován Evropskou unií.

Cílem projektu je vybudovat partnerství znalostního transferu, v našem případě mezi výzkumnou organizací SVÚOM s.r.o. a Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

Dále je to vybudování nové laboratoře FTIR, (tj. ve vybudování laboratoře Infračervená spektroskopie), která bude podporovat výzkum v oblasti ochrany materiálů. Půjde především o zkoumání povrchových úprav materiálů, tj. primárně ochrany povrchu materiálů proti korozi.

Tato laboratoř bude vybudována na pracovišti SVÚOM s.r.o. Horoměřice. Prvořadým cílem je tak během projektu, na vytvořeném pracovním místě v laboratoři FTIR, zaškolit absolventa VŠ pro výzkumné práce, která se předpokládají na tomto pracovišti. Pro školení bude využito, jak praktických tak teoretických znalostí školitele, tj. odborného pracovníka Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. pracoviště CET v Telči, tak odborných zkušeností a znalostí pracovníků SVÚOM s.r.o.

Mezinárodní:

EU projekty:
UN ECE projekty
EUREKA

Národní:

  • TA ČR - Technologická agentura České republiky
    • TA01031043 Kvantifikace vlivu specifického znečištění na degradaci materiálů a protikorozní ochrany v tunelech
      Ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu v.v.i. a fy Betonconsult s.r.o. se SVÚOM s.r.o. podílí na řešení projektu TA01031043 Kvantifikace vlivu specifického znečištění na degradaci materiálů a protikorozní ochrany v tunelech. Základem pro výběr a ověřování materiálů a povrchových protikorozních úprav dlouhodobě vystavených působení atmosférického prostředí jsou tzv. stupně korozní agresivity. Øada povrchových úprav v tunelech vykazuje selhání již v záruční době, přestože byly ověřeny urychlenými zkouškami. Tyto zkoušky ale vycházejí ze zcela jiných environmentálních podmínek expozice povrchových úprav a materiálů v atmosférických prostředích než je prostředí specificky znečištěné emisemi z dopravy. Pro hodnocení degradace materiálů je nutné získat dlouhodobé údaje o úrovni kysele působích složek znečištění, které stimulují degradaci materiálů, a dále o specifických tuhých částicích - chloridech.
    • TA01031314 Optimalizace bezpečnosti a životnosti existujících mostů
      Ve spolupráci s ČVUT se SVÚOM s.r.o. podílí na řešení projektu TA01031314 Optimalizace bezpečnosti a životnosti existujících mostů Technický stav mostních objektů se působením těžké dopravy a nepříznivých vlivů prostředí zhoršuje a dochází k nežádoucímu snižování jejich nosné způsobilosti. Zjednodušené postupy hodnocení spolehlivosti existujících mostů založené na metodách používaných běžně pro navrhování nových konstrukcí mohou vést k nepřiměřeně nákladným a časově náročným opravám mostních konstrukcí. Projekt využívá poznatky teorie spolehlivosti a metody optimalizace pro diferenciaci spolehlivosti mostů, pro stanovení hodnot součinitelů spolehlivosti (dílčí součinitele, součinitele kombinace) a také pro kvalifikované rozhodování o opravách mostních objektů na základě maximalizace užitku s využitím aktualizovaných modelů zatížení a vlivů prostředí.
    • TA01010183 Účinné antikorozní a speciální nátěrové hmoty se sníženým obsahem zinku pro povrchovou ochranu konstrukčních materiálů
      Ve spolupráci se SYNPO a Universitou Pardubice se SVÚOM s.r.o. podílí na řešení projektu TA01010183 Účinné antikorozní a speciální nátěrové hmoty se sníženým obsahem zinku pro povrchovou ochranu konstrukčních materiálů. Nejperspektivnějším řešením antikorozní úpravy formulací organických povlaků je použití anorganických antikorozních pigmentů v bariérově chránícím nátěrovém systému. Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj nových formulací antikorozních nátěrových hmot s výrazně nižším obsahem klasického zinkového prachu a nanočásticemi zinku, nanočásticemi různých oxidů kovů, uhlíkových nanotrubiček a jiných kovových i nekovových vodivých pigmentů včetně technologického postupu pro výrobu nových typů antikorozních nátěrových hmot.
    • TA02021165 Integrované hodnocení rizik a dopadů na materiály, ekosystémy a zdravotní stav populace v důsledku expozice atmosférickým znečišťujícím látkám.
      Ve spolupráci s Universitou Karlovou v Parze a ATEM – Ateliér ekologických modelů s.r.o. spolupracuje SVUOM s.r.o na řešení projektu, který směřuje k získání nových poznatků aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany životního prostředí před antropogenními vlivy, a naplňuje tak jak cíle programu, tak i podprogramu Energetické zdroje a ochrana a tvorba životného prostředí a to konkrétně jeho cíl „Snížení dopadů antropogenních vlivů na životní prostředí“. Dosažení výsledků projektu přinese inovační potenciál v oblasti ochrany konstrukčních materiálů a jejich povrchových úprav, modelování a hodnocení dopadů emisí škodlivin v městském prostředí a ve svém důsledku pro zvýšení kvality života obyvatel a zvýšení kvality jejich životního prostředí. Projekt se zaměřuje na výzkum celospolečenských dopadů expozice materiálů, ekosystémů a zdraví populace znečištěnému ovzduší vyvolaných antropogenními zdroji emisí, součástí je vývoj integrovaného modelu hodnocení, který umožní efektivnější rozhodování v procesech EIA, HIA, SEA a RIA mezi různými možnostmi snižování dopadů antropogenních vlivů na životní prostředí. Pro komerční uplatnění tohoto modelu bude vytvořena výpočetní metodika a plně funkční software s uživatelským manuálem.
    • TH02020550 Výzkum vlivu chemického složení a metarulgického stavu povrchu podkladové oceli na kvalitu žárového zinkového povlaku zhotoveného ponorem.
      Po vice než 150 let je vytvoření povlaků zinku ponorem do taveniny standardním způsobem protikorozní ochrany oceli. Běžným omylem je představa, že žárový povlak zinku je relativně snadné definovat. Ačkoliv se žárové zinkování používá pro ochranu oceli po generace, přináší proces zinkování mnoho problémů. Při žárovém pokovení ponorem do taveniny zinku (450–470 °C) narůstá na zinkovaných dílech slitinový železo-zinkový povlak, který je výsledkem poměrně složitého procesu vzájemné difuze atomů obou kovů za vniku elementárních intermetalických vazeb a následných fázových přeměn. Tyto děje probíhají jednak v povrchové vrstvě zinkovaného kovu, dále na rozhraní mezi povrchem kovu a taveninou zinku a konečně i v samotné tavenině v blízkosti zinkovaného dílu. Chemické složení a stav povrchu (úprava a drsnost) podkladového kovu, hmotnost součástí a podmínky zinkování mohou ovlivnit vzhled, tloušťku, strukturu a fyzikální/mechanické vlastnosti povlaku. Cílem projektu je získat informace o vlivu chemického složení, metalurgického stavu povrchu oceli, vlivu různých technologií zpracování oceli a dalších faktorů vlastního procesu zinkování ovlivňujících kvalitu žárového zinkového povlaku. Přesto, že jsou v technických normách uváděny třídy ocelí vhodných k žárovému zinkování, je zinkování rozměrných ocelových konstrukcí stále problematická záležitost a v řadě případů vznikají povlaky s nízkou přilnavostí, což se následně projevuje v jejich vyšším poškození při montáži konstrukcí, nutnosti dodatečné protikorozní ochrany, apod. Především stožáry VN jsou typem výrobků, kde je požadována vysoká kvalita zinkového povlaku jak z hlediska jeho tloušťky, která zajišťuje dlouhodobou protikorozní ochranu, tak i z hlediska přilnavosti povlaku. Dosavadní spolupráce na řešení problémů s nízkou přilnavostí žárových zinkových povlaků ukazuje, že je nutné vytvořit systematickou databázi údajů o chemickém složení podkladových ocelí (křemíkem uklidněné oceli, hliníkem uklidněné oceli, distribuce Si a dalších prvků v povrchových vrstvách ocelí), jejich metalurgickém stavu (válcované za tepla, za studena, mikrotvrdost povrchu, stav zrna oceli, apod.), vlivu opracování ocelových dílů (broušení, vrtání, řezání, apod.), podmínkách jednotlivých kroků v procesu žárového zinkování (parametry moření, teplota a doba zinkování, složení zinkovací lázně, popř. přídavky legujících prvků, kinetiky chladnutí po zinkování) ve vztahu k vytvořenému povlaku - jeho tloušťce, struktuře a přilnavosti.
  • MK NAKI - Ministerstvo kultury České republiky
    • MK NAKI - Poškozování kulturních památek a jejich materiálů vlivem znečištěného ovzduší: kvantifikace celospolečenských dopadů modelem integrovaného hodnocení
      Poškozování kulturních památek a jejich materiálů vlivem znečištěného ovzduší: kvantifikace celospolečenských dopadů modelem integrovaného hodnocení

      Cílem projektu řešeného ve spolupráci s Karlovou univerzitou v Praze je vytvoření metodiky pro vyhodnocení celospolečenských dopadů expozice nemovitého kulturního dědictví znečištěnému ovzduší a ověření využitelnosti metod netržního hodnocení pro ocenění společenských přínosů zachování vybraných nemovitých kulturních památek a jejich souborů. Obecný rámec řešení představuje integrované hodnocení škod pomocí přístupu hodnocení drah dopadů. Výsledkem integrovaného přístupu bude ověření postupů pro identifikaci ekonomického potenciálu kulturních památek a postupu hodnocení celospolečenských škod v důsledku expozice znečištěnému ovzduší v ČR. Navrhovaná metodika by měla napomoci k efektivnímu využívání prostředků pro zachování kulturních památek a jako taková najde široké uplatnění formou odborných podkladů pro rozhodování státní správy a místních a krajských samospráv a zprostředkované tak napomůže k lepšímu sociálně ekonomickému uplatnění kulturního dědictví ve společnosti.

Archiv projektů:

Projekty OP

Operační Program Podnikání a Inovace
  • Mapy koroze
    Předmětem projektu je vytvoření nových IS/ICT řešení a aplikací, které povedou k podpoře konstrukcí a projekce v oblasti energetiky, strojírenství, stavebnictví a projektového řešení dopravních systémů. Navrhované řešení vnese do těchto systémů nový prvek – který přispěje k aktualizaci informací, které projektanti a konstruktéři v celé řadě odvětví využívají, doposud převážně z na základě dat publikovaných formou tištěných map nebo tabulek. Vytvoření digitálních map ročních korozních úbytků, dlouhodobých korozních úbytků, stupně organických či anorganických nečistot ovzduší umožní pravidelnou aktualizaci těchto informací, které, moderní konstrukční systémy využívají. Podstatná ale bude přesnější územní identifikace těchto veličin, která se doposud na základě tištěných materiálů pro konkrétní lokalitu spíše odhadovala, což v oblastech s větší koncentrací znečištění může způsobovat značnou chybu, neboť hranice, jak se projevují korozní úbytky, nejsou dány katastry území, ale stále se zpřesňují podle výsledků měření. Mapy koroze budou vytvořeny minimálně pro uhlíkové oceli, (jakožto základní konstrukční ocele), pro patinující ocele, dále pro zinek, měď, bronz nebo mosaz a hliník. Pro začátek tak bude vytvořeno minimálně 6 základních map koroze, ke kterým bude možný online přístup. Projekt počítá s úzkou spoluprácí s ČHMÚ odkud budou přebírány údaje o znečištění ovzduší a distribuci znečištění. Dále budou využity služby expertů pro volbu a navázání IS na grafické řešení. Vlastní korozní databáze bude naplněna na základě desetiletí měření a výzkumu SVÚOM s.r.o. (dříve SVÚOM Praha a. s., Státní výzkumný ústav ochrany materiálů) dopočty – verifikace pro jednotlivé lokality budou prováděny podle vlastního predikčního modelu. Zpřesňování map tak bude dále prováděno podle specifických mikroklimat odvozených z měření ČHMÚ. Za zprávu databáze a model výpočtu bude odpovídat SVÚOM s.r.o.
  • ICT pro Horoměřice - 2.2 ITP03/1270
    Projekt byl zaměřen na vybudování nové ITC infrasktruktury na pracovišti v Horoměřicích č.p.60. V rámci projektu byly pořízeny a nakonfigurovány nové servery, PC pracovní stanice a periferní zařízení. V rámci projektu proběhla úprava a modernizace webových stránek. SVÚOM s.r.o. pro svoji činnost při testování a měření speciální software pro zpracování dat z optického a elektronového mikroskopu, a také SW pro elektrochemické korozní zkoušky.
  • Laboratoře Horoměřice - 5.3 NM02/1366
    Předmětem projektu je rekonstrukce objektu č. p. 60 v Horoměřicích, okr. Praha – Západ. Cílem rekonstrukce je především odstranit poruchy a závady stavby. Především jde o rekonstrukci střechy, rozrušených omítek – odstranění a zajištění trhlin v obvodovém nosném zdivu, zvýšení tuhosti štítu středního objektu a opravení a zabezpečení vjezdu do objektu, vybudování jednací místnosti a specializovaných laboratoří.
  • Infračervená spektroskopie č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_013/0004659
    ČERPÁNÍ DOTACÍ V RÁMCI PROGRAMU OP PIK
    Projekt
    INFRAČERVENÁ SPEKTROSKOPIE
    je spolufinancován Evropskou unií.

    Cílem projektu je vybudovat partnerství znalostního transferu, v našem případě mezi výzkumnou organizací SVÚOM s.r.o. a Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

    Dále je to vybudování nové laboratoře FTIR, (tj. ve vybudování laboratoře Infračervená spektroskopie), která bude podporovat výzkum v oblasti ochrany materiálů. Půjde především o zkoumání povrchových úprav materiálů, tj. primárně ochrany povrchu materiálů proti korozi.

    Tato laboratoř bude vybudována na pracovišti SVÚOM s.r.o. Horoměřice. Prvořadým cílem je tak během projektu, na vytvořeném pracovním místě v laboratoři FTIR, zaškolit absolventa VŠ pro výzkumné práce, která se předpokládají na tomto pracovišti. Pro školení bude využito, jak praktických tak teoretických znalostí školitele, tj. odborného pracovníka Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. pracoviště CET v Telči, tak odborných zkušeností a znalostí pracovníků SVÚOM s.r.o.

zpět